Horory, horory, horory..

Já osobně mám horory ze všech filmových žánrů nejradši, protože se ráda bojím.
Při filmech tohoto žánru máme možnost mít strach tzv. na řetězu. Je jen na nás jaký si na film uděláme názor a jestli v nás vyvolá strach nebo ne. Jsou horory smyšlené, na kterých jde snadno poznat, že je tam hodně nadpřirozena a reálné/podle pravdy, na kterých naopak poznáme, že je opravdu možné, že některé části filmu se opravdu mohly stát.
Skvělé jsou však i hororové knížky nebo povídky. Já doma jednu knížku s hororovými povídkami mám, jmenuje se Noční můry nespí a je od tvůrčí skupiny Hlava Nehlava. Některé povídky v ní, mě donutí přemýšlet, a u některých je navíc i krátký text o autorovi a třeba i o tom, jaké má fóbie a proč v povídce použil zrovna téma upíři apod..
Ale teď zase zpátky k filmovým hororům, mezi mé nejoblíbenější horory patří např. Silent Hill, protože je to horor úplně jiný než ostatní, svojí atmosférou a příběhem, který se v žádném jiném filmu zatím neobjevil, další je třeba Kruh, patří mezi hororové legendy a jde z něj opravdu strach a ještě třeba Grave Encounters, film s úžasně strašidelným prostředím - bývalá psychiatrická léčebna a se skvělými efekty. A takhle bych s rozepisováním mých oblíbených hororů mohla pokračovat dál, ale myslím, že tohle stačí..

                           
                      Scéna ze Grave Encounters

Moje nejoblíbenější komediální seriály a sitcomy

Simpsonovi/Futurama
Klasika od Matta nesmí chybět, není proč jí dlouho představovat a neznám člověka, co by je neznal a neměl rád. Viděla jsem v ČJ snad úplně všechno a tak se na ně většinou dívám v AJ, protože ty nejlepší a nejnovější díly ještě nikdo nenadaboval :D
Musím se přiznat, že jsem nikdy neupřednostňovala a neměla radši ani jedno, ale poslední dobou mě baví spíše Futurama, protože neustále překvapuje něčím novým, kdežto Simp...sni /netuším, jak to napsat zkráceně :DD/ jsou už relativně okoukaní a nepřekvapují mě moc v ničem. Na obou seriálech miluju provedení do detailů, kterých já si všímám a ty legendární hlášky... No když si chci oddechnout a nechce se mi přemýšlet, jsou to lásky prostě :D Nejradši mám Leelu a Homera.

Přátelé
Totální seriálová klasika, na kterou jsem koukala už jako totálně mrňavá. Teď to úplně od začátku dávají na nově, to si nemůžu nechat ujít a těch 20 minut tomu obětuji. Nejradši mám Phoebe.

Haló, tady Indie
Chvílemi trošku dost přisprostlý a vtipný seriál. Nejradši mám prvních a posledních pár dílů, pak mi to přijde přisprostlé až moc a trochu trapné :D Nechci vám ho představovat, protože to mi vůbec nejde, kdo by měl zájem, nechť klikne na tento odkaz. Nejradši mám Gubtu. /Respektive mě nejvíce baví scény s ním/

Griffinovi
Jestli je Outsourced přisprostlé, pak nevím, co je tohle :D Dělá si to srandu absolutně ze všeho a všech, totálně bez rozdílu a jak už jsem kdesi četla, "Simpsonovi vedle toho vypadají jako moralizační shit." Někdo ho kvůli tomu nenávidí, někdo miluje. Ani nevím, do jaké skupiny se řadím já, každopádně na tomhle visím neustále :D U tohoto seš mi strašně líbí dabing, totálně ke všem postavám sedí a troufám si říct, že v AJ je kvůli tomu mnohem horší požitek. Nejradši mám Stewieho.

Comeback
Miluju, milujuju, miluju. Ač asi u pětiny "vtipů" ze seriálu se mi chce spíš brečet a je mi trapně za toho, kdo to vymyslel. Stejně je to prostě nářez. Nejradši mám Lexu.

Taková moderní rodinka
Oblíbila jsem si ho kvůli Edovi O'Neillovi, který je tam úplně perfektní. Celé se to odehrává ve více větvích jedné rodiny. Nejvíce mě baví Jay /hraje Ed O'Neil/ a jeho mladá manželka se synem.

Jmenuji se Earl
Další seriál z Primy COOL :D Btw:

Ale k věci :D Earl věří v Karmu, což je neskutečně zajímavá věc, nad kterou jsem přemýšlela věky. Už jen proto mě to strašně baví, baví mě sledovat, jak si ten tak trochu buranskej matlák Earl poradí s tím vším. ^^  Nejradši mám Joe.
                              

School must go on! + školní update

A je to tu! Pondělí, všemi školáky tak milovaný den. Den plný útrap /ráno vyhrabat se z postele je teda skvělý/. 
No, každopádně jsem byla opět donucena do tohoto ústavu vejít a dělat, jakože jsem děsně fresh a připravená na 6 hodin drcení. /Po tom leháru je to docela šok./
Každopádně jsem se definitivně rozhodla :D že můj blog bude autorský s občasnými plky o seriálech, které já naprosto miluju a jsem schopná za den zkouknout celou sérii bez ohledu na to, jak je dlouhá, když to dokoukám, /nebo nedokoukám, toho jak mě to chytne :D/ zamiluju se zase do něčeho nového a tak to jde pořád dokola.
Ale každopádně jsem se rozhodla, že deníčkové a lehké články budu střídat s něčím těžším a delším. Toť celá zpráva, já jdu připravovat něco těžšího a delšího a vy mi dejte vědět, jaký byl váš den ve škole po takové době doma :D

Předsevzetí nesplnitelná.

Pochlubte se, kdo měl (má) taky prodloužený prázdniny? :o) Je to skvělý, ale že bych ty dva dny navíc používala k něčemu duchaplnějšímu, než je čučení na filmy, které už jsem viděla stokrát a sepisování předsevzetí, která stejně nikdy nesplním :D Dopadlo to takhle:
1. Mít vyznamenání- můžete si myslet, že jsem blbá, jak chcete, ale něco jiného je být blbá, něco jiného je být líná učit se dlouhosáhlé dějepisové poznámky. Nebýt toho, utáhnu vyznamenání v pohodě.
2. Ušetřit půlku z kapesnýho každý měsíc- toť jest asi jediná věc, která se mi zadá reálná :D
3. Přispívat sem obden- taky se zdá být reálné, ale někdy prostě není čas /rozuměj chuť/ nebo prostě není co psát, a než psát shitky, radši den počkám, než mě něco napadne. :D
4. Zůstat tu- nemusíte chápat, ale blogů už jsem měla milion a vždycky, když na něj někdo známej přišel, (teď můžu rovnou říct, že už je mi to jedno) uvědomila jsem si, že jsem si vybrala fakt blbou přezdívku, či tak, musela jsem jak největší tupan blog zrušit a založit novej. Hrozně ráda bych tu dlouho zůstala. :)
Tak to by bylo asi vše a určitě se dozvíte, jak to celé dopadlo :D

Tak nic.

Nevydrželo. Prostě nemohlo. Musím být takový tele, že si ani email, na který je tento blog zaregistrovaný, nezapamatuju. Proto začínáme znovu tu :) Totálně mi to zkazilo náladu, komu by ne.

http://imforeveralonebut.blogspot.cz/2013/01/to-jen-abyste-vedeli.html